Chtěla bych řešit únavu. Jsem stále unavená a nevidím úplně důvod k tomu, se tak cítit. Hodně spím, kolikrát se mi nechce ani z postele a jít pracovat. Moje práce je náročná, ale ne natolik, abych takhle odpadala. Často nejsem schopná po práci nějaký aktivity, nebo aspoň jít na večeři s partnerem. Nic se mi nechce.

Regrese:

(Nejdříve jsme procházely události v současném životě, aby se klientce vybudily pocity únavy a dovedly nás do důležité události, která to způsobuje.)

1.událost:

Naposledy jsem byla unavená včera a vidím se na gauči. (Navedla jsem ji, aby byla v těle…)

Cítím tíhu po těle, nohy mám strašně ztěžklý, cítím tlaky v uších, jako bych usínala. Usla jsem.

Jsem zmatená a honí se mi různé myšlenky v hlavě. Nechce se mi vstávat, nejsem čiperná, nejradši bych spala dál.

2.událost:

Jsem na gauči, koukám na TV, zase jsem unavená, dávám si víno. Těžknou mi nohy, ruce, hučí mi v uších. Chce se mi spát, ale musím ještě něco udělat do práce.

3.událost:

Zase cítím ten tlak v uších, je mi vedro. Mám těžký celý tělo a hlavně ty nohy, ruce. Vlastně mě bolí všechno, za krkem, tlačí mě i oči, nechce se mi mluvit, jak jsem unavená.

(Tady se klientce už těžce procházelo díky únavě, ale ta nás právě dostala tam, kam jsme potřebovaly.)

Cítím se divně, tak stísněně. Je to tu tmavě červený. Jsem v bříšku. Cítím strach na srdci, tlačí mě něco na ruce a nohy, zvedá se mi žaludek. Jako by mi rostla hlava. Bolí mě záda, je to tu fakt těsný, cítím tíseň na hrudi. Něco mě stahuje, na obličej a na čelo. Jsem tu jak ve svěráku. „už aby to skončilo“ Mám tlak v hlavě. „nechci se hejbat“. Teď se mi trochu ulevilo, jakoby to přestalo. Už zase to cítím, ten tlak na hlavu a oči. Furt jsem celá ztěžklá, ruce, nohy. „Nechci přemýšlet“, jsem unavená, potřebovala bych se natáhnout, „nic nevidím“, jsem unavená.

(Posílám ji dále)

Strašně to bolí, je mi horko. Vidím nějaké bílé kolečko a zase se nic neděje. Ten tlak na tu hlavu, hučí mi uši, za krkem. Všude cítím tlaky nohy a ty ruce. Mám nějak sevřenej krk, „nemůžu se pohnout“, aha jdu hlavou napřed.. Nechce se mi hejbat se dopředu, jsem unavená. Ono to nejde, mám něco okolo krku a očích. Teď se to uvolnilo a je mi líp.

Jsem na světě. Mejou mě a divně mě drží. Je to studenýýý. Spím, jsem unavená, jim, spím. Budí mě. Přestává mě bolet hlava jsem i míň unavená. Všechny ty pocity doznívají, trvalo to hrozně dlouho. Je mi dobře.

(Procházely jsme událost, až do absolutního odeznění všech pocitů.)

Klientka: Cítím se skvěle, mám pocit odlehčení a mám energii a to neznám.

Vidím spoustu souvislostí.

Další dny jsem ji kontaktovala, abych se dozvěděla, jak se jí daří.

„Je to neuvěřitelný, neustále cítím příval energie a vůbec nejsem unavená. Mám radost ze života a všiml si toho i partner.“

Únava, kterou klientka cítila, byla z jejího vlastního narození a tady stačilo opravdu jedno sezení. To samozřejmě nemusí být pravidlem, může to být spojené s vícero událostmi, i mnohem hlubší minulosti, než v současném životě. Zpracování únavy vede ke spokojenějšímu životu a větší schopnosti jej prožívat. U únavy bývá často jev, že díky té únavě sezení trvá déle. Když je člověk unavený, tak unaveně samozřejmě prochází. 🙂 Bývají tam často postuláty, které ty pocity ještě prohlubují. Toto všechno po zpracování odeznělo.