Zažili byste rádi konstelace za účasti lidí a viděli svoje potíže z odstupu? Konstelace nabízí „nezúčastněný“ pohled na věc a přitom tolik umí změnit.
Jako konstelář kladu důraz na odeznění pocitů v konstelaci a pochopení souvislostí. Celá konstelace končí, až všichni členové zapojení do děje cítí mezi sebou soulad.
Pokud vaše problémy vznikly v minulých životech, vedu konstelaci i tam.
Každá konstelace je individuální, ale bývá zvykem, že ti co se sejdou v ten den na semináři, mívají něco společného. Tento jev pomáhá i vám, kteří nechcete stavět konstelaci pro sebe, ale jste účastni v nějaké roli pro někoho jiného.
Vzhledem k mojí důslednosti vedení je omezený počet účastníků a ne vždy si všichni konstelací postaví. Nelze nikdy odhadnout dopředu, jak konstelace bude dlouho trvat.
Sebou si vemte podle potřeby jídlo a pití. Doporučuji pohodlné oblečení a přezuvky.
V čajovně je možné domluvit čaj i kávu. Počítejte prosím s účastí na semináři celý den.
Objednání se na konstelace prosím u mně předem telefonicky.
Cena: Účast na konstelacích 700,- Kč.
Stavění vlastní konstelace + 800,- Kč. (dohromady 1500,- Kč.)
Konstelace se konají v čajovně „Pod Stolem“
adresa : Velké nám. 44, Strakonice I, 386 01 Strakonice.
Do našeho kolektivu v Pod Stolem, zavítala maminka čtyřleté holčičky, které lékaři diagnostikovali ADHD s lehkými příznaky autismu, s vývojem lehce pozadu. Měla problém se cokoliv učit. Jahoda nebyla červená, ale třeba modrá. Problémy s barvami, matku hodně upozornilo. Vztek a neschopnost se soustředit vyčerpávalo i samotnou maminku. Původně chtěla soukromé sezení, ale měla jsem pocit, že by bylo dobré, aby jsme se na to podívaly s ostatními. Vnímala jsem, že tam bude více prostoru, aby se do toho mohlo zapojit více faktorů. Maminka konstelace už znala, takže s tím souhlasila. A protože dceři jsou pouze 4 roky, není problém stavět konstelaci za ni. Matka měla možnost se z odstupu podívat na problém, který doma řeší.
Pro mne jako konstelátora, je těžké něco zpětně předat, protože u konstelací si nevedu zápis. Přesto si tuto konstelaci docela dobře pamatuji.
Maminku jsem vyzvala, aby si postavila do role svoji dceru a čekaly jsme, co se bude dít.
Dcera byla neklidná, běhala po místnosti, měla chuť brečet, něco jí nedávalo klid. Její neklid jsem chvílemi cítila i já. Nakonec se uchýlila ke dveřím v místnosti a koukala skrz skleněný dveře ven nahoru a chvílemi přešlapovala. Slečna v roli dcerky byla moc šikovná a nechávala průchod všemu, co k ní přicházelo, co cítila. Začala popisovat pocity, že tady nechce být, že jí zajímá jiný svět, že je to tam moc hezký, a že je to pro ni útěk od tíhy, co jí čeká. V tu chvíli mi i došlo, že ona si je ještě vědoma, co ji čeká a nelíbí se jí to. Popisovala v podstatě ráj… Když jsem se zeptala, kde to místo je, ukázala nahoru a řekla, „nebe“… V tu chvíli jsem měla potvrzené, to co mě jako terapeuta napadlo. „Vždyť ona vůbec není v realitě, natož ve svém těle.“
Mezitím, kdy dcerka byla fascinovaná jiným světem, jsem dosadila do konstelace další osobu a to samotnou matku. Svoji dceru pozorovala, dohlížela na ní a měla pocit, že když k ní půjde ještě blíž, tak od ní uteče. Dcerka jí vůbec neregistrovala, jakoby ji tam vůbec neměla. Tak se jí ptám. „Co říkáš, tady na tu osobu?“ Začala se na ní dívat. Z výrazu ve tváři jsem viděla, že je to něco nového. Střídavě hleděla ven a zase na matku a u toho přešlapovala. Měla jsem dojem, že vlastně začala vnímat, že je tu pro ni ještě někdo další. Matka se ptá, „Můžu jít s tebou?“. Odpověď byla, „můžeš, ale já půjdu i bez tebe“. Nechali jsme to chvilku takto běžet, aby došlo k uvolnění.
Po chvilce říká.“ no cítím se líp, když jsem s ní v kontaktu“ a já vidím, jak se uklidňuje. Postupně přistupuje k mamince a odchází od dveří, od jiného světa, až jsou úplně spolu. Začíná se cítit lépe s matkou. Sledovala jsem to přijetí reality, v které se nově nacházela.
Napadlo mě dosadit do konstelace taky otce. Dcerka ho chvíli pohledem zkoumá. Následně došlo k dalšímu zklidnění, když zjistila, že je tam také pro ni.
Tady vůbec nešlo o to, aby jsme ladily vztahy mezi nimi, tam se to zdá být v pořádku, aspoň v tuto chvíli, to tak je.
Tak si tam všichni tři spolu stojí, dcerka nachází oporu, dělá jí to dobře a já si mezitím všímám dalšího jevu. Když dcerka občas přešlapuje, tak občas přešlapuje i maminka. Vyloženě se v tom střídají. Tak se ptám, zda si toho taky všimly. Obě si to najednou uvědomily a když vidím, že přešlapuje maminka, tak se ptám, proč. „něco mě nutí“ a zase dcerka. Tak vyzývám slečnu v roli dcerky, ať se podívá, co to je, jak to vnímá… “Něco,,, nedá mi to pokoj, jde to proti mojí vůli, já to nechci.“ A protože holky v rolích jsou zkušené a vědí o co jde, tak jsme s duší navázaly kontakt.
Dozvěděly jsme se, že je to asi dvanáctiletá holčička, která chce běhat, líbí se jí tam a mají spolu kamarádský vztah. O fyzické tělo přišla, když běžela, nedávala pozor a spadla z útesu.
Když jsme jí nabídly pomoc a vysvětlily jí, jak se dneska věci mají, velmi rychle se rozhodla odejít do nebe, aby se mohla znova narodit.
Po té se vše úplně uklidnilo. Všichni se cítili dobře, dcerce rodiče řekli, že jí budou podporovat a padlo i nějaké to slovo, jak s ní komunikovat jako doporučení. Všichni si uvědomili, že dcerka je velmi vyspělá duše a je potřeba s ní i takto jednat.
Možná někoho z vás zarazilo, co to bylo s tou holčičkou. Protože vycházím z mnohaleté zkušenosti jako regresní terapeut, pracuji v konstelacích i s přivtělenými dušemi a minulými životy. Není to běžné, ale v praxi se ukazuje, že je to velmi důležité.
Metoda konstelace, jak víte funguje na základě nějakého systému, například rodiny, nebo pracovního kolektivu, který se snažíme léčit. Někdy se snažíme systém zprůchodnit, někdy doladit, někdy je potřeba ho úplně přehodit, aby každá součást systému, byla na svém místě, kde má být.
Tento systém mají i planety. Už z povahy věci se dá říci, že svět se točí kolem Slunce.
My lidé si občas myslíme, že je to jinak, ale není. 🙂
Planety i naše Země jsou závislé na tom, jak je Slunce silné.
Astrologie je tzv. geocentrická, je postavená z pohledu ze Země a to vytváří různé úhly, které znáte pod pojmem kvadrát, trigon, sextil, konjukce atd.. Tyto úhly, jsou buď příznivé, nebo nepříznivé a mají vliv na náš život. V okamžiku narození, přesného času a místa na Zemi, jste získali svůj tzv. radix, nativní horoskop, který má každý podle toho, co si kdo zaslouží a podle toho se odvíjí naše životy. Proč má někdo náročnější horoskop, než někdo jiný? To je dáno v souvislosti s minulými životy a lekcemi k tomu potřebnými pro vývoj.
Jsou to ty vlivy, které vidíme u různých lidí, že někdy se jim daří a někdy ne. Někomu jde skvěle podnikat, ale nefunguje mu to v lásce. Někomu jinému se daří mít spoustu dětí, mít úžasnou rodinu, ale nemůže najít svoje pracovní místo.
Trochu to teď vypadá, že těmi konstelacemi se snažíme manipulovat vesmírem a nerespektujeme přirozený systém a běh planet kolem Slunce s vazbami vůči Zemi. Ne, o tom konstelace nejsou. Astrologické konstelace jsou o tom, že těmto vazbám porozumíte. Pochopíte vlastní nastavení a na základě poznání můžete ovlivnit směr vlastního vývoje.
Lidé, jako zástupci v rolích planet ve vašem horoskopu, vám řeknou jak se tam cítí a co je po vás žádáno, aby jste v současném životě udělali, změnili, pochopili.
Celý systém astrologie není neměnný. Planety nejsou zlé ani hodné. Je to vodítko pro vnímavé k tomu, jak si v životě pomoci a čeho se vyvarovat. Sami vidíte svojí prací na sobě, na svém vývoji, že pokud se snažíte, tak problémy odeznívají, daří se vám lépe. Kdyby planety byly tak striktní, tak by jakýkoliv seberozvoj nefungoval. Můj osobní názor je, že pokud vyřešíte svoje životní téma, nebo se snažíte v pokoře pracovat na sobě, tak aspekty horoskopu přestávají být tak náročné, nebo úplně vymizí. Myslím si tedy, že horoskop zrození není něco daného, podle čeho nutně musíme žít. Většina lidí na sobě nepracuje a tak planety působí, tak jak byly postaveny v okamžiku narození.
Zaujaly vás astrologické konstelace? Místo konání je klasicky v čajovně Pod Stolem. Aktuální termín najdete v sekci kontakt.
Konzultaci můžeme uskutečnit jak OSOBNĚ, tak online přes SKYPE.
Pokud domluvíme setkání na dálku, budu chtít základní sazbu za dvě hodiny předem na účet.
Každé další prodloužení konzultace, budete-li si to přát, budete doplácet následně, až po skončení celého rozhovoru.
Z rozhovoru se mnou, vždy dostanete nahrávku, aby jste se mohli k tomu vracet a informace si znovu poslechnout.
Pro plnohodnotný výklad je potřeba znát celé datum, nejpřesnější čas narození a místo.
Pokud svoji hodinu narození neznáte, můžete ji zjistit na matrice v místě, kde sídlí vaše porodnice v které jste se narodili. Pokud je čas zaznamenán, za 50 Kč vám údaj sdělí. Ideální je na matriku nejdříve telefonovat. Není špatné se také informovat, zda se dá údaj zaslat poštou, nežijete-li v blízkosti matriky. Můžete také zkusit příbuzné a blízké osoby, které by si mohly pamatovat, jak to bylo při vašem narození. Pokud máte čas z více zdrojů, je to zdaleka nejlepší.
Prvním úkonem u mne bude zjištěný čas upřesnit.
Abych mohla váš horoskop rektifikovat, upřesnit čas na minuty, tak budu chtít, aby jste si zavzpomínali na důležité události ve vašem životě, které pro vás byly významné.
Např. narození dětí, zamilování, změna zaměstnání, koupě majetku, úmrtí blízkých, úrazy, a jiné další situace, které vás ovlivnily a zanechaly ve vás citelný dojem.
Na základě upřesnění minulosti, dostaneme přesný čas, který nám pomůže podívat se na situace, které teprve nastanou. Takto upřesněný horoskop budeme vykládat.
Probereme váš horoskop a dispozice. Zodpovíme vaše otázky, na které se chcete zeptat a budete-li si přát nahlédneme do blízké budoucnosti.
Konzultace (obvykle 2hod.) 1500,- Kč
Každé další prodloužení nad dvě hodiny – 30min za 500,- Kč.
O konzultaci si prosím volejte na telefon. Tel.: 731 02 66 00
S astrologií jsem se poprvé hlouběji setkala, když jsem koukala na přednášku o regresní terapii od astrologa Ing. Richarda Stříbrného. Jeho propojení regresí a astrologie mne oslovilo natolik, že jsem začala hledat informace. Velmi rychle jsem se dostala ke jménu Ing. Antonín Baudyš.
Když jsem si objednala první kurzy Ing. Antonína Baudyše seniora, vryla se mi do paměti věta: „Co astrolog, to astrologie“. Je to pro mě asi největší univerzální pravda, která bude platit vždycky.
Astrologie je rozhodně proměnlivá a nikdy nebude definitivní. Vždy je zde co se učit. Baví mě, že na nebi nikdy nenastane naprosto stejná situace. Určité jevy se sice opakují, ale nikdy ne celý okamžik. Je tím dán vývoj lidstva i jedinců jako takových. „Do stejné řeky, dvakrát nevstoupíš“.
Po chvilce studování, jsem rychle objevovala různé způsoby uvažování a vykládání toho, co je na nebi. Mám to štěstí, že jsem si to zavčasu uvědomila a rozhodla se, že se budu držet větve pana Ing. Baudyše a jeho žáků. Osobně jsem přesvědčena, že je to jeden z nejlepších astrologů, co naše česká kotlina měla. Bylo pro mne milé překvapení, když jsem zjistila, že pan Ing. Baudyš, byl kamarád pana Ing. Dragomireckého.
Od té doby jsem skoro stále studovala a koukala do horoskopů, někdy až do úmoru. Chodila jsem spát hodně pozdě v noci, a při usínání mi před očima létaly planety.
Postupem času mi všechny informace do sebe začaly zapadat v jeden celek.
Představuji si to jako různě ozubená kolečka, která se při pohledu na horoskop začínají hýbat a spojí se v jeden mechanismus. Když se toto stane, jste schopni vykládat horoskop….
Vnímám planety a jejich vliv vůči Zemi, jedincům i státům jako živoucí bytosti, které mají co říci, když se okolnosti naplní. Nemyslím si, že je to neměnné… Pokud jedinec, či nějaký spolek, třeba stát dochází k poučení ze situací, které se odehrávají, nejsou planety tak tvrdé a lekce, které nám přináší jsou milejší. Toto se děje za předpokladu, že se chceme učit a zrát. Určitě si myslím, že máme svobodnou volbu. Vlivem planet se dostaneme do situací, ale to jak situace budeme zvládat, to záleží jen a jen na nás. A proto vykládat horoskop, jako něco definitivního a neměnného, je z mého pohledu mylné a nebezpečné.
Po zvážení mnohých dotazů vás klientů, zda můžeme potíže, které vás trápí probrat osobně, před samotnou terapií, jsem se rozhodla tuto službu nabídnout v rámci možnosti astrologické konzultace.
Už roky se zabývám astrologií a ráda bych vám tak předala svoje poznání.
Nahlédneme spolu do vašeho horoskopu zrození a podíváme se odkud pramení problémy, které vás trápí a jak se budou vyvíjet v čase dál. Jaké máte možnosti a co s nimi můžeme udělat.
Máte otázky, které chcete zodpovědět?
Nejste si jisti, zda je pro vás regresní terapie, nebo individuální konstelace vhodná? Tohle je jedna z cest, jak na otázku najít odpověď.
Řešíte problémy ve vztazích, v práci, v kolektivu přátel, zájmů nebo jiných oblastí v životě a chcete to rozklíčovat, posunout se z místa dál?
Astrologie je pro mne duchovní věda, která se zabývá všemi oblastmi života a dává mi možnost podívat se za oponu dění.
Abych vám mohla vyložit horoskop, tak potřebuji znát vaše datum narození, místo a co nejpřesnější čas/hodinu narození. Čas narození je ideální, když je potvrzen z různých zdrojů. Kdysi dávno, když jsem si zjišťovala svoje data, ptala jsem se své rodiny a nakonec jsem šla na matriku, kde mi za 50 Kč potvrdili správný čas narození. Více si o tom povíme po telefonu.
U mne na konzultaci, tento zjištěný čas budu ještě tzv. REKTIFIKOVAT. Znamená to, že pomocí událostí, které se vám děly v minulosti, upřesníme čas na minuty. Takto zjištěný čas nám dá možnost horoskop opravdu vyložit a zároveň pokud budete chtít, můžeme nahlédnout i do blízké budoucnosti.
Otevírám dveře, abych přivítala svoji další klientku a vidím osmnáctiletou slečnu, obléknutou spíš jako kluka. Vedle ní stojí maminka jako doprovod. Matce vysvětlím, že u sezení být nemůže, že by se dcera nemusela plně svěřit, jak je potřeba a není to úplně bezpečný. Jak zavřu dveře a ptám se zakřiknuté slečny, co jí trápí, říká mi z poznámek, že není schopna si uklidit pokoj, že má deprese, že kouří trávu, má úzkosti a taky mi říká, „Víte, já jsem transgender“. Když jsem slyšela, že kouří občas marihuanu, povzdechla jsem si, protože takové sezení je z 99% neúspěšné, ale působila na mne dobře, přítomně a to, že dorazila na sezení, znamená že to zkusit máme. Vysvětlila mi, že jí to uklidňuje a pomáhá zvládat ty psychický stavy, který má celý dětství.
Hned na začátku jsem se rovnou omluvila, že se přeříkávám a mluvím na ní jako na slečnu. Usmála se a vyptávala jsem se, jak to celé začalo, kdy to začala takhle vnímat a snažila jsem se proniknout do jejího vnímání. Bylo to pro mne opravdu nový, na vlastní kůži. Všímám si, že jakoby nemá prsa.
„Všechno to začalo, když jsem chodil před 2 lety s jedním klukem a ten byl na mne ošklivý. Z toho rozchodu jsem se dával dohromady. Já to vlastně úplně nevím, ale vůbec se v tom těle necítím dobře, nejradši bych neměl žádný pohlaví.“
Cítím něco, co už znám. Celý prostor kolem mne a klientky se jakoby uzavřel a zklidnil. Bylo to „posvěcený“ ze shora a věděla jsem, že nám průvodci pomáhají.
Všímám si, že v jejích očích se mění výraz a pochopím, že i když má klientka otevřený oči, že mluvím s nějakým mužem. Hovor směřuji už přímo k němu. Ani nechci, aby zavřela oči jako obvykle. Ptám se ho, proč v tomto těle je. Ptám se na jméno. Odpovídá mi, protože je to snadný. Ví, že to tělo není jeho, ale že neví co má dělat. Jmenuje se Bartoloměj. Chce tady být, protože nestihl vše, co chtěl. Navedla jsem ho, aby zavřel oči. Bartoloměj tělo naprosto ovládal, takže jsem opravdu viděla, jak má klientka zavřený oči. Poprosila jsem ho jestli by mi nemohl ukázat majitelku těla a mohl mi ji popsat, jak ji vidí. Bartoloměj říká, že vidí záři, že jí vidí jako žlutou svítivou kulisu. (to se mi moc líbilo) Dále se ptám, zda by nechtěl svoje vlastní tělo, že by asi bylo lepší, kdyby nemusel bojovat s ženským tělem. Zamyslí se a říká nakonec, že mám pravdu. Říkám mu, že bychom mu mohly pomoci, že tělo přímo mu nedáme, ale můžeme mu pomoci, aby se mu ulevilo a pak by mohl odejít do místa, kde by si domluvil další zrození. Po nějaké chvilce, kdy dostal důvěru, řekl že jo. Vystoupil z těla klientky vedle a poprosila jsem ho, zda by se teď chvilku jen nekoukal, na to co se teď bude dít, že se z toho může poučit, a že to může být i zajímavý.
Můj úkol teď byl, dostat tu zářivou duši, klientku do těla. Oslovila jsem ji a ptala se, jak se cítí, když je takhle bokem. Všímám si, že hned mluví v ženským rodě. Navádím jí, ať jde do svého těla. Vidím zcela jasně, jak to tělo prociťuje, hýbe rukama, prsty, dýchá a zjišťuje, že jí vadí to co má na hrudi – binder, stahovák hrudníku. Chce to ihned sundat, ale není to tak jednoduchý, tak se jí ptám, zda ještě chvíli vydrží. Řekne že jo, když to mohla nosit dva roky. Od té doby jsem viděla jen klientku a cítila jsem zvláštní pocit dojetí, když jsem mluvila přímo s ní. Nechala jsem ji, ať to tělo navnímá, aby se s ním pořádně ztotožnila. Protahovala se a u toho mi říká, jak má ztuhlé tělo. Tento důležitý proces trval asi 10 min a potom jsme se vrátily k Bartolomějovi.
Dále se sezení odvíjelo, jako při běžném odvodu duší. Zjistily jsme, že Bartoloměj umřel v roce 1978 během operace břicha. V narkóze, pod vlivem a měl velké deprese z toho, že umřel takhle předčasně. Hledal jiné tělo, až našel matku klientky, jak sedí těhotná v kostele a od té doby u ní byl. Bartoloměj si tuto událost procházel, tak dlouho, dokud se mu neulevilo a potom jsme ho odvedly do světla.
Mezi tím jsem se vyptávala, co vlastně obnáší změnu pohlaví. Dozvěděla jsem se, že je to neskutečně drahý a že by musela letět do USA, tady to prý není ono. Smějeme se, že regrese vyjde opravdu levněji.
Když slečna otevřela oči, uviděla jsem její krásnou duši, která byla neskutečně ženská a jemná. „Ty brďo, to je neskutečný prostor a svoboda. Takhle jsem se dlouho necítila“ Čekaly jsme na maminku, která si má dceru vyzvednout a já se těšila na reakci, kterou uvidím. Když se obě uviděly, máma nemohla věřit. Dcera byla s mámou tak dojatá, že jejich nálada přeskočila i na mne. Matka „Vy jste mi vrátila dceru, to je ona.““
I když jsem měla pocit, že jsme problém vyřešily, tak přeci jen jsem byla zvědavá, jak se daří dál. Po nějaké době dostávám zprávu „Cítím se skvěle. Mám v sobě mnohem větší jistotu a sebevědomí, než kdy předtím. Hned jak jsme přijely, tak jsem si uklidila pokoj, což dobrovolně moc nedělám. Ještě jednou vám moc děkuji, posunula jste mě dopředu.“
Malý závěr k tomuto příběhu… Napadlo vás, že je možné řešit i takové věci? Předpoklad je takový, že člověk, který má problém s identitou, či se cítí jinak sexuálně orientován, než mu jeho tělo velí a není s tím smířen, tak má tuto možnost, jak to řešit. Přitom každý člověk má individuální příběh a můžou za tím být ještě jiné skutečnosti. Pokud čtete tyto řádky a říkáte si, že máte v okolí člověka, který by měl regresní terapii podstoupit kvůli orientaci, či protože je transgender, uvědomte si, že nemůžete nikoho nutit do změny. Ano dá se říci, že za každým případem by se našel nějaký důvod, proč to dotyčný tak má. To je teorie… praxe je taková, že spousta těchto lidí je v tom spokojených, tak je nenuťme ke změně, protože jsou spokojený. Měnit se dá pouze to, s čím jsme nespokojený….
„Mám syna, je mu 9 let a máme s ním problém. Nemá rád ženy a dívky, je na ně agresivní. Učitelky ve škole ho nemají rády, neuznává je jako autority. On je vzteklý i na svou sestru, je schopnej vytáhnout i nějakou věc a použít jí k útoku. Děti ve škole ho dráždí, protože je asi baví, jak vystartuje. Bere na to i nějaké léky, máme strach co se bude dít, když to nebudeme řešit. Všechno to začalo, když jsme si do rodiny vzali pěstouna a potřeboval naší péči.“
Navážeme kontakt s chlapcem a říká nám, že nemá rád ty učitelky ve škole, že ho strašně rozčilují. Vysvětlím mu, jakým způsobem mu můžeme pomoci a on řekl, že ano, že to zkusí.
Ptám se ho na situace, kdy byl naštvaný. Vrátil se do jedné, kdy byl ve škole a učili se češtinu. „Spolužák, co sedí za mnou mě popichuje, dělá to schválně. Říkám mu, ať mě nechá, ale nepřestane. Naštvu se a zařvu na něj, ať už mě nechá být. Učitelka mě peskuje, že ruším v hodině, odnesu to jen já a to mě štve. Není to spravedlivý. Já za to nemůžu. Bolí mě BŘICHO.“
Přes další situace, podobného rázu docházíme k té podstatné.
„1920 – Je léto, jsem chlap, jsem starej, je mi asi 30 let jsem v zahradě a děti si tam hrají. Je tam nějaká ženská, mlátí to jedno dítě a to mi vadí. Vadí mi, jak je zlá. Je to kamarádka mojí ženy. Zastávám se toho dítěte, ale křičí i na mne, že mi do toho nic není. Odcházím do hospody, tam piju, cítím se divně (alkohol). Jdu domů, tam je moje žena (dneska sestra) a křičí na mne, že se nemám míchat do výchovy cizích dětí. Cítím se poníženě, ona se naštve a neovládá se, pereme se a bodne mě do břicha, bolí to. VŠECHNY ŽENSKÝ JSOU ZLÝ. Vidím se a jdu pryč.“
Chlapec se cítí mnohem lépe, maminka také, protože mu mohla pomoci. Po nějaké době se dovídám, že nastal obrat o 80%, že už nemá ty vzteklé reakce ani na sestru. Už jsou to běžné roztržky mezi sourozenci.
